Obloha temná bez mráčku a hvězdy v ní září,

babička vzhlíží k nim a přijímá stáří.

Vzpomíná na svého divého mládí lesk,

když najednou udeří z oblohy blesk.

Obraz, co vystihl by jen největší malíř,

přímo před ní vznáší se létací talíř.

Hologram vysílá zprávu a jazyk zní zvláštní k tomu,

stařenka, kterou jsem stala se, se usměje: „Hurá, letíme konečně domů!“